HLAVNÍ
MĚSTO STAROVĚKÉHO SVĚTA
Během
doby císařské byl Řím metropolí
starověkého světa, prvním opravdovým „světovým hlavním městem“. Podle tradice
ho založil Romulus na pahorku Palatín roku 753 př.Kr. Řím leží na sedmi
pahorcích: Aventino, Campidoglio (Kapitol),
Celio, Esquilino, Palatino, Quirinale a Viminale.
Nikdy
neexistoval žádný oficiální projekt výstavby města a tak se jeho obyvatelé
museli vměstnat do malého prostoru, který byl po císařských palácích,
tržištích, zahradách a nespočetných veřejných budovách. Ve 4.století po
Kr. Řím tvořilo 1800 rodinných domů (domus) a 44000 inzul, tedy blokových
nebo samostatných činžovních domů.
V moderním
městě se dochovaly významné části lázní postavených za Caracalla nebo
Diocletiana. Místnosti byly uspořádany přesně podle pořadí procedur. Začínalo
se v šatně čili apodyteriu. Po
ní následovaly horké koupele neboli caldarium,
pak vlažné koupele v tepidariu
a nakonec koupele studené ve frigidariu.
Další
oblíbenou atrakcí byly cirky a amfiteátry. Hry v cirku, ludi circenses, byly původem nejstaší
a konaly se v Cirku Maximu.
Pojal až 250.000 diváků a probíhaly tu závody vozů tažených dvěma či
čtyřmi koni. Byl zbudován roku 309. dosahuje délky 512 metrů a řadí se k nejzachovalejším římským stavbám svého druhu.
Disciplíny,
které se provozovaly v amfiteátru, vzbuzovaly v Římanech prudké
vášně. Tato budova, Flaviovský amfiteátr, dnes známý spíše jako Koloseum, byla zprovozněna roku 80 po
Kr. Obvod má 537 metrů, výška dosahovala téměř 50 metrů a vešlo se do něj
50.000 až 70.000 diváků. Tento stadion sloužil ke štvanicím, kdy se štvala
divoká zvířata svezená z celé říše, a k známým ludi gladiatorii, krutým utkáním
zápasníků speciálně trénovaných pro různé druhy ozbrojeného boje.
Divadelní
představení přitahovala menší počet diváků, přestože Řím měl taková skvělá
divadla jako např. divadlo Marcellovo.
Marcellovo divadlo bylo dkončeno v roce 13 př.Kr. Dal ho postavit Augustus a zasvětil ho svému synovci a prvním dědici, který zemřel o 10 let dříve. Představení se mohlo zúčastnit 15.000 až 20.000 diváků
Řím
měl nejdokonalejší kanalizační systém starověkého světa, který odváděl všechnu
špinavou vodu, jež by jinak město učinila neobyvatelným. Na vrcholu rozkvětu
existovalo v Římě 11 hlavních lázeňských komplexů, 856 veřejných
lázeňských domů, 15 nymfaí, dvě naumachie
– stavby, v nichž se předváděly námořní bitvy – a 1352 fontán
a jezírek.
Majestátní
památky, které ve městě můžeme vidět dodnes, svědčí o bohatství a způsobu
života, který zůstal nedostižný až do moderní doby o více než třináct
století mladší.
Forum Romanum sloužilo mnoha účelům – obchodním
a politickým jednáním, náboženským obřadům, či posloužilo přímo jako
tržiště.
Oblouk Septimia Severa byl postaven na Foru Romanu, aby
oslavil císařova vítězství na Východě.
K nejpůsobivějším
památkám na Foru Romanu se řadí Dům
Vestálek, rezidence kněžek, které střežily posvátný oheň zasvěcený Vestě,
bohyni domácího krbu.
Konstantinův oblouk byl dokončen roku 315. Je vysoký 25
metrů a stojí poněkud osaměle nedaleko Kolosea. Oslavoval císařovo
vítězství nad Maxentiem v bitvě u Mulvijského mostu.
Titův oblouk z roku 81 oslavuje vítězství
vespasiana a jeho syna v židovské válce.
Traianovo fórum – poslední fórum, které v Římě
zbudoval Traianus v roce 112 z kořisti získané v dáckých
válkách, bylo zároveň nejvelkolepější.
Diokleciánovy lázně – tento obrovský cihlový komplex
vznikl v letech 298-306 a mohlo ho najednou užívat až 3000 lidí.
V roce 1566 proměnil Michelangelo jeho frigidarium
v kostel Panny Marie Andělské.
Caracallovy lázně – se stavbou začal v roce 212
císař Septimius Severus. Dostavěl ji o 4 roky později jeho syn Caracalla.
Lázeňský komplex náležel k nejbohatším v Římě a pojal 1600 osob.
Pantheon – chrám zasvěcený všem římským bohům,
vznikl díky štědrosti Augustova zetě Agrippy v roce 27 př.Kr. Jeho kupole
mající v průměru 43,3
metru , je největší kupole postavena bez pomoci
železobetonu. Její vnitřek je zdoben pěti řadami kazet.
Hadriánovo mauzoleum – dnes známý jako Andělský hrad. Je
to monumentání kruhová stavba, vybudována mezi lety 135-139. Původně je nechal
vybudovat římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, později sloužila jako
papežská pevnost spojená tunelem s Vatikánem, rezidence a vězení.
V současné době v ní sídlí muzeum věnované historii budovy
a města Říma.
Fabriciův most – je nejstarší most v Římě.
Byl postaven roku 62 př.Kr. a je 62 metrů dlouhý.
https://www.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=sk&geocode=&q=Roma,+R%C3%ADm,+Taliansko&aq=0&oq=roma&sll=40.796138,14.720306&sspn=0.604022,1.234589&vpsrc=0&ie=UTF8&hq=&hnear=R%C3%ADm,+Lazio,+Taliansko&t=m&z=10>