ZNOVUZROZENÉ
MĚSTO
Pompeje byly založeny jižně od Vesuvu
koncem 3.století př.Kr. Zakladatelé, příslušníci národa Osků, byly později
vytlačeni Etrusky a na krátkou dobu Řeky. V posledních letech
5.století př.Kr. město padlo do rukou Samnitů a náleželo jim až do roku
310, kdy se stalo spojencem Římanů.
Za Samnitů se město plně rozvinulo. Tehdy
vznikla důležitá střediska veřejného života jako fórum, komplex zvaný
Trojúhelníkové fórum, bazilika, Samnitské gymnasion, Stabijské lázně, dále
atriové domy a impozantní opevnění.
V roce 80 př.Kr. se město stalo
kolonií Cornelia Veneria Pompeianorum. Právě tehdy bylo postaveno mnoho důležitých
veřejných staveb jako lázně, ódeion, capitolium u fóra a amfiteátr
pro 20.000 diváků. V tu dobu také byly silnice vydlážděny kameny. Od roku
27 př.Kr. probíhala intenzivní romanizace.
Vedle amfiteátru bylo postaveno gymnasion,
dále macellum čili tržiště, budova Eumachie, chrám Fortuny Augusty a tzv.
Vespasiánův chrám.
V ulicích bylo mnoho fontán, nalezeno
jich bylo více než čtyřicet. Vzdálenost mezi nimi byla okolo osmdesáti metrů.
V provozu byl též akvadukt, postavený za císaře Augusta. Voda byla do
města přiváděna v blízkosti Vesuvské brány, kde stále veliká nádrž, tzv.
Castellum aquae.
V Pompejích byla dvě fora, centra městského
života, kam lidé chodili poslouchat promluvy politiků, projednávat obchody nebo
si jen tak popovídat.
První fórum je lemováno kolonádou
v dórském stylu s ionským portikem. Po kratších stranách vzniklo
Capitolium a soudní dvůr, kolem nádvoří stáli chrámy, kryté tržiště,
bazilika, dva oblouky a budova Eumachie, Venušiny kněžky a patronky
spolku tkalců a barvířů, nejpočetněji zastoupených řemeslníků.
Druhé fórum sloužilo také jako divadlo,
jehož nejstarší část pochází z 2. století př.Kr. Zahrnovalo také Odeion,
malé kryté divadlo. V ostatních budovách byla gymnasia a lázně.
Pompeje jsou však nejznámější svými
soukromými budovami. Domus, nejběžnější druh pompejských rezidencí, se začal
vyvíjet v 4.století př.Kr. Malby na stěnách, jichž se dochovalo velké
množství, ukazují vývoj římského dekorativního umění.
V Pompejích se uskutečňovalo mnoho
obchodů, a to nejčastěji v ulici Via dell´abbondanza (ulice
Hojnosti), jedné z hlavních komunikací. Dále se obchodovalo v dílnách,
barvírnách, hostincích (cauponae, thermopoliae), kde se podávaly nápoje,
a dokonce v nevěstincích a hernách, jimž se říkalo Tabernae
lusoriae.
Pozoruhodné je také množství nápisů,
malovaných značek, volebních plakátů a sgrafit, dodnes viditelných na městských
zdech. Dávají nám úžasný vhled do života Pompejí, který se prvně zastavil
5.února 62 po Kr., kdy město a další osady, včetně Herculanea, zasáhlo
první ničivé zemětřesení.
Škody byly tak obrovské, že opravy
probíhaly ještě po patnácti letech. Obchod, do té doby nejběžnější činnost v Pompejích,
nahradily horečné stavební práce.
Všechny tyto snahy však byly marné tváří v tvář
onomu hrozivému dni v srpnu roku 79, kdy výbuch Vesuvu město doslova
sprovodil ze světa. Čtyři dny na něj dopadal déšť kamení od popele a místy
vytvořil až několika metrovou vrstvu. Mnoho z těch, kdo prchali, se
udusilo jedovatými plyny. Zhrouceni padali k zemi a takto je také
sopka pohřbila. Zkamenělé otisky jejich těl
jsou nejdramatičtějším svědectvím zkázy Pompejí.
https://www.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=sk&geocode=&q=Pompei,+Neapol,+Taliansko&aq=0&oq=pompei&sll=40.797177,14.447021&sspn=1.208012,2.469177&vpsrc=6&ie=UTF8