ZLATÉ
MĚSTO AGAMEMNONOVO
Mykénská civilizace dosáhla největšího
rozkvětu v období od 16. do konce 13. století př.Kr. Mykény leží na
Peloponézském polostrově a o jejich objevení se zasloužil Heinrich
Schliemann roku 1876.
Německý archeolog se vydal po stopách
Pausania, řeckého spisovatele 2.století. Pausanius sepsal cestopisný spis
Cestování po řecku, v kterém si všímal zvlášťe starých památek
a podával k ním také mytologické a historické výklady. Částečně
zasypané mohutné hradby, nádhernou Lví bránu a královské hrobky vyvedlo na
světlo 60 dělníků.
Mycenae polychrysos „Mykény zlatem
oplývající“ (podle Homéra) se začaly znovu vynořovat ze zapomnění
a s nimi jejich obyvatelé.
Mykéňané byli indoevropského původu
a v Řecku se usadili mezi 20. a 16. stoletím př.Kr. Hovořili
jazykem, jenž se podobal budoucím řeckým nářečím.
Nejvýše postavenou skupinou obyvatelů byli
Vanakové, kteří si svou pevnou pozici udržovali vlastnictvím půdy
a vojenským zázemím v aristokratických rodinách.
Masivní hradby obklopující akropoli tvoří
trojúhelník. Byly budovány od poloviny 14.století př.Kr. do konce 13.století
př.Kr. Jsou vybudovány tzv. kyklopskou technikou, přičemž pravidelné řady
geometrických kamenných bloků nebyly spojeny maltou. V konečné podobě
hradby zahrnovaly i královské hrobky.
Na tomto místě nalezli Schliemann
a řecký archeolog Stamakatis šest slavných, téměř nedotčených šachtových
hrobů. Byly bohatě vybaveny zlatým, stříbrným a bronzovým pohřebním
pokladem a keramikou, které objevitel Tróje připsal Agamemnonovi a dalším
příslušníkům rodu Atreovců, kteří jsou zvěčněni v Aischylově Orestei. Ve
skutečnosti však hroby pocházejí z doby mnohem starší, než kam sahá vláda
Agamemnona.
Hlavní vstup do města je dodnes stejný jako
před mnoha stoletími – tzv. Lví brána. Jméno se odvozuje od reliéfu vytesaného
do tři metry vysokého trojúhelníkového kamene, jenž se tyčí nad vchodem. Na něm
vidíme v heraldické sestavě, která je běžná v Orientě a na
Krétě, dvě lvice a mezi nimi sloup. Do města se mohlo vstoupit také
Severní branou Obě brány stojí mezi hlavními hradbami a vnější zdí.
Obytným čtvrtím vévodil královský palác,
který byl zbudován podél svahů akropole a za hradbami.
Megaron, základní druh čtvercové obytné
budovy řecké doby bronzové, obklopovalo množství soukromých prostor
a místností pro služebnictvo.
Mykény rovněž uchovávají nejúžasnější
doklady pohřební architektury této civilizace. Šachtové hroby pocházejí ze 16.
století př.Kr. jsou to podzemní místnosti obložené malými kamennými bloky nebo
deskami, jež spočívají na dřevěných trámech a jsou pospojovány zeminou.
Od 15. století př.Kr. se v Mykénách
objevovaly hroby s nepravou kupolí tholos. Měly podobu velké kruhové
místnosti pod hliněnou mohylou a patrně se odvozovaly z krétských
vzorů. Nejznámější z nich, tzv. hrobka Átreova, vznikla kolem roku 1330
př.Kr.
Pohřební poklad hrobů uchoval velké
množství uměleckých předmětů mykénské kultury, jež mají zcela vyjímečnou
hodnotu. Patří sem např. pověstné masky, které Schliemann nalezl na tvářích
pohřbených, zlaté nádoby, drahokami a dýky bohatě zdobené černým
zlatnickým smaltem, i nádherná keramika, kterou Mykéňané vyváželi do
celého Středomoří. Stejně vzácné jsou i zbytky fresek, které místo kdysi
zdobily.
https://www.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=sk&geocode=&q=Myk%C3%A9ny,+Mikines,+Argolida,+Gr%C3%A9cko&aq=0&oq=myke&sll=37.446718,25.328862&sspn=0.039591,0.077162&vpsrc=0&g=Mykonos,+Mikonos,+Gr%C3%A9cko&ie=UTF8&hq=Myk%C3%A9ny,+Mikines,+Argolida,+Gr%C3%A9cko&t=m&z=16&cid=7109077104677843447&iwloc=A>