MĚSTO,
KDE DOKONALOST BYLA PRAVIDLEM
Atény jsou symbolem Řecka a řecké
kultury. Přežila tu mnohá muzea a archeologická naleziště.
AKROPOLE, vysoká 156 metrů,
byla obydlena již v neolitě. Zasvěcena byla bohyni Aténě a od 10
století př.Kr. byla významných náboženským střediskem.
Z dórských chrámů Atény Poliady,
ochránkyně města, z nichž první byl vystavěn kolem roku 565 př.Kr., se nedochovalo téměř nic.
Poté, co Akropoli zpustošili Peršané, její
trosky, jiné menší náboženské budovy a mnohá umělecká díla, vzaly za své
při očistné obnově města. Co vidíme dnes, je jedinečný výplod aténské
civilizace 5. století př.Kr. Město bylo tehdy na vrcholu demokracie a vedl
je politik Perikles. Pověřil dohledem nad místem a nad mnoha projekty
jednoho z největších umělců starověkého světa, totiž aténského sochaře
Feidia.
Ten využil služeb architektů, sochařů
a předních malířů, stejně jako množství bezejmenných řemeslníků, kteří
mohli být pyšní na to, že se podíleli na vzniku majestátné Akropole.
Parthenon vznikl mezi lety
447 a 432 př.Kr., byl zasvěcen Aténě Parthenos (Panenská) a byl dílem
stavitelů Kallikrata a Iktina. Na obrovské šachovnici ve svatyni byla
umístěna socha Atény ze zlata a slonoviny, dílo sochaře Feidia. Originál
sochy se nedochoval.
Chrámové sochy vytvořil Feidias se svými
pomocníky. Na štítech se vyjevují události dvou mýtů důležitých pro Atény –
zrození Atény z hlavy Diovy a spor Atény a Poseidona
o vládu nad Attikou.
V rozmezí let 437 – 433 př.Kr.
postavil architekt Mnesikles propylaje,
monumentální vstupní bránu do posvátného okrsku. Zde stála Feidiova bronzová
socha Atény Promachos (Bojovnice). Byla 7 metrů vysoká, ale bohužel se
nedochovala.
Další stavbou na Akropoli je půvabný
mramorový chrámek Atény Niké
(Vítězná). Navrhl jej roku 450 př.Kr. Kallikrates a postaven byl
k oslavě drobných vítězství Atéňanů v počátcích peloponéské války.
Poslední stavba, kterou na Akropoli
vztyčili, byl tzv. Erechteion.
autorem byl buď Kallikrates, Mnesikles nebo Filokles. Má půdorys ve tvaru T
a nachází se zde kultovní svatyně, v níž byla umístěna socha Atény
Poliady (Městská).
K jižní straně chrámu přiléhá půvabná
Předsíň karyatid, která byla podle tradice hrobkou mytického krále Kekropa.
Šest sloupů má podobu šesti oděných žen.
Jižní stranu Akropole zaplňuje známé Dionýsovo divadlo. Viditelné pozůstatky
stavby vznikly kolem roku 330 př.Kr., ale byly také přebudovávány v době
římské. Právě zde byla předváděna mistrovská díla nesmrtelného řeckého dramatu.
Nedaleko se rozkládá další úchvatná stavba
z doby římského císařství, Odeion
neboli divadlo Heroda Attika, které slouží divadelným představením i dnes.
Přes vrch Areopag se dostaneme na agoru, velké tržiště a zároveň
správní a obchodní srdce města. Mezi zbytky budov objevíme nově
rekonstruovanou stélu pergamského krále Attala II., v níž je umístěno
muzeum vykopávek z řecké agory a téměř nedotčený peripterální dórský
chrám Hefaistův. Vznik ve stejné době jako Parthenon. Je to nejlépe zachovaný
řecký chrám zasvěcen řeckému bohu ohně Hefaistovi.
Na druhém ze tří pahorků – Pnyxu, Pahorku
múz a Pahorku nymf – se nachází jedna z nejznámějších památek
římských Atén, pomník Julia Antiocha
Philopappa, římského konzula a občana Attiky. Vznikl v rozmezí
let 114 a 116 př.Kr. a je vynikajícím dokladem klasického stylu
Hadriánovy doby.
Blízko římského trhu se nachází osmiboká Věž větrů. Jmenuje se podle figur na
horním vlysu. Uvnitř byly vodní hodiny a zvenku hodiny sluneční. Postavil
je v 1. století př.Kr. syrský stavitel Andronikos.
Jižně od Akropole zase císař Hadrianus
přikázal dokončit v korintském slohu chrám Olympieion, jednu ze staveb, na niž je patrný vliv asijské
architektury.
