SIXTINSKÁ
KAPLE PREHISTORIE
Jedna z nejpodivuhodnějších
prehistorických památek Evropy z období asi 17000 – 16000 př.Kr.
8.září 1940 čtyři chlapci z Montignacu
[montiňak] při svých toulkách po lese objevili hlubokou jámu. Sedmnáctiletý
učeň Marcel Ravidat se skrz několik metrů hlubokou šachtu spustil do tmy. Na
druhý den se všichni vrátili znovu, vybaveni lampami.
Ravidat, Agnel, Coencas a Marsal tak
zjistili, že hlavní jeskyně je asi 30 metrů dlouhá a že na konci z ní
vybíhá jakási chodba. Právě v tomto místě si poprvé všimli, že zdi jsou
pomalovány rozličnými barevnými znaky a množstvím zvířat různých
velikostí.
V nejvzdálenější části jeskyně, která
vešla ve známost jako Studna, objevil Ravidat kresbu poraněného bizona jak
útočí na člověka s napřaženýma rukama. Je to jedna z mála dějových
kreseb umění starší doby kamenné, provedena neobvykle realisticky.
Ředitel školy Léon Laval okamžitě pochopil
hodnotu toho, co viděl a o všem zpravil opata Henriho Breuila [ánri
brej], jednoho z největších odborníků na jeskynní malby své doby.
A ten zase informoval akademický svět.
O čtyři roky později byl
o Lascaux [lasko] natočen film a hned po válce bylo poklidné místo
v kraji Dordogne [dordoň] zaplaveno turisty. Začalo být jasné, že neustálá
přítomnost tisíců lidí způsobuje rychlý rozpad barev.
A v roce 1960 sa na stěnách
objevily zelené řasy, ktoré malby rychle ničily. Trvalo 10 let, než se chátrání
maleb podařilo zastavit a barvy obnovit. Jeskyně byla 20.dubna 1963 pro
veřejnost uzavřena a později byla natrvalo zapečetěna.
Dnes mohou turisti, stejně jako ve
španělské Altamiře, navštívit dokonalou repliku jeskyně, jež byla vykopána
nedaleko jeskyně původní a vymalována vynikajícími umělci zcela věrně.
Tzv. Kruhová místnost je vyzdobena realistickými malbami
zubrů, koní a vysoké zvěře. Zhotoveny byly černým uhlem a rumělkou.
Boční galerie skrývá vysokou, koně
a dobytek a v spojovací chodbě rozpoznáme býky, krávy, nosorožce
a vysokou.
V Místnosti koček nalezneme jednak
kočkovité šelmy, které daly místu jméno, jednak nespočet dalších živočichů,
včetně mnoha nosorožců. Jediný sob v jeskyni zdobí apsidu.
Zvířata jsou všude doprovázena abstraktními
znaky jako čárami, čtverci a obdélníky. Jejich význam je stále nejasný.
Všeobecně se má za to, že paleolitičtí lidé
před malbami prováděli magické rituály a tance a že obětovávali
božstvům na poděkování za úspěšný lov. To by znamenalo, že jeskyně
v Lascaux byla pravěkou svatyní.
https://www.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=sk&geocode=&q=Grotte+de+Lascaux+II,+Montignac,+Franc%C3%BAzsko&aq=0&oq=grotte+&sll=44.977428,1.138458&sspn=0.564405,1.234589&vpsrc=0&ie=UTF8&hq=Grotte+de+Lascaux+II,&hnear=Montignac,+Dordogne,+Akvit%C3%A1nsko,+Franc%C3%BAzsko&t=m&z=14&cid=1895808779419368590&iwloc=A>
https://www.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=sk&geocode=&q=Grotte+de+Lascaux+II,+Montignac,+Franc%C3%BAzsko&aq=0&oq=grotte+&sll=44.977428,1.138458&sspn=0.564405,1.234589&vpsrc=0&ie=UTF8&hq=Grotte+de+Lascaux+II,&hnear=Montignac,+Dordogne,+Akvit%C3%A1nsko,+Franc%C3%BAzsko&t=m&z=14&cid=1895808779419368590&iwloc=A>